Fulltextové vyhledávání

Drobečková navigace

Úvod > Rostlinná výroba > Pěstování chmele

Pěstování chmele

Zemědělské družstvo Kokory patří podle lokality v pěstování chmele do jedné ze tří oblastí, a to do oblasti Tršické.V padesátých letech minulého století obhospodařovalo družstvo asi 10 hektarů chmelnic. Postupným slučováním družstev ve větší celky, a to s obcí Čelechovice a Žeravice, se výměra chmelnic rozšířila na 16 ha. Vlna slučování podniků se na nějaký čas zastavila, ale i tak začalo družstvo s novou výstavbou chmelnic a v roce 1973 bylo již obhospodařováno 25 ha chmelnic. Rok 1974 byl rokem, kdy došlo k dalšímu slučování podniků ve větší celky. K obcím Kokory, Žeravice a Čelechovice přibyl Brodek u Přerova, Nelešovice, Penčice, Čekyně, Předmostí a Lhotka a to se již výměra chmelnic pohybovala mezi 80-100 ha. Osmdesátá léta byla pro pěstování chmele přelomová. Započala mohutná výstavba chmelnic, která se zastavila až na čísle 220 ha, což činilo zhruba 10% chmelnic na orné půdě. Po tzv. sametové revoluci a transformaci družstev po roce 1993-2000 a následným výdejem pozemků do soukromého vlastnictví došlo i na výdej části chmelnic. Nezájem o chmel jako takový a v neposlední řadě cenová politika nás vedly k tomu, že část chmelnic byla uvedena do klidu a následně ty starší a méně produktivní se začaly likvidovat. Nyní se píše rok 2008, kdy začíná docházet k recesi českého hospodářství, ale chmel, jako komodita požadovaná pro potřeby pivovarnictví, se začíná naopak vysazovat a obnovovat, včetně staveb nových konstrukcí a výkonného sadbového materiálu. Došlo tak opět na slova pana profesora Klapala, který učil staré hospodáře na Hospodářské škole v Tršicích . Řekl toto: “Co jiní likvidují a bourají, vy obnovujte a stavte.“
V současné době obhospodařuje naše zemědělské družstvo 153 ha chmelnic a jsme jen krůček od toho, abychom byli opět největší pěstiteli této komodity v Tršické oblasti, i když primát již teď držíme v pěstování Žateckého poloraného červeňáku, který je nežádanějším artiklem ve světě.
Chmel je plodina, která vyžaduje největší podíl ruční práce ze všech komodit pěstovaných na polích v rostlinné výrobě. Aby se tento podíl co nejvíce eliminoval, musí proto na celý proces od výsadby až po sklizeň nastoupit mechanizace. Použité technologie pěstování chmele dříve: Sazenice se získávaly ručním odhrabáním babek a následným uřezáním nožem, sázení se provádělo pod rýč, zavěšování vodících drátků se provádělo hliníkovými tyčemi, opravy během růstu chmele popřípadě spadené révy se zavěšovaly pomocí takzvaných „veverek,“ oborávání nebo případná kultivace a orba se prováděla koňmi. Sklizeň probíhala převážně ve chmelnicích nebo se ze tří rév udělala otépka a ta se následně rozvážela po domech, kde se šišky očesaly a následně odvezly k měření ve věrtelové nádobě na sušárnu chmele, která byla zesýpací komorová. Nyní: Sazenice ořeže ořezávač chmele, důlky pro sázení vyvrtá půdní vrták, zavěšení vodících drátků se provede z plošiny, opravy se taktéž provádí z plošin, veškeré práce kultivační a postřiky nám provedou traktory a révy do sklizňových středisek dopraví traktorové strhávače. Z ručních prací, které se ještě nikomu nepodařilo zmechanizovat, je zapichování vodících drátků a navádění chmelových rév. V současné době naše zemědělské družstvo je mechanizací pro pěstování chmele poměrně slušně vybaveno, dochází k inovacím a modernizaci jak strojních linek tak mobilních prostředků a věřme jen, že nebude docházet k takovým výkyvům poptávky po zeleném zlatu, abychom museli každých 10 let chmelnice bourat a potom v dalším desetiletí stavět.

Fotogalerie Pěstování chmele

Napište nám

Místo pro reklamu

 Logo školy + název.png